BarCamp je svobodná konference, jejíž základní ideou je zrušit hranice mezi pořadatelem konference a jejím účastníkem a bez profilovaného výběru přednášejících umožnit jakémukoli zájemci vystoupit se svým příspěvkem. Na Šrámkově Sobotce je BarCamp zaměřen na problematiku výuky a níže naleznete programy uplynulých ročníků.

 

KLUZE! IN NEBO EX?

Připravujeme.

 


UČÍME SE UČIT…

11:00 Městské divadlo | blok ŠKOLA HROU?
JOSEF ŠLERKA: ZAHÁJENÍ
MARCELA BUREŠOVÁ: MONTESSORI – VŠECHNO JE JINAK?
O (ne)soustředěnosti, (ne)spolupráci, (ne)kázni a (ne)zájmu dětí předškolního věku v prostředí (ne)Montessori s praktickými ukázkami prvopočátečního čtení a psaní metodou Montessori.
JAN KŘEČEK: UČÍME SE… BAVIT?
Interaktivní divadelní výstava. Dramaťák. Literární víkend. Tvůrčí psaní. Hodiny práce navíc, ale výsledky zajímavé, chvályhodné, přínosné, záslužné… To je přece jasné. Nebo ne? Kde je hranice mezi učením (se) a zábavou? Ubavíme se někdy k smrti? A bavíme více studenty, nebo sebe? Krátké povídání o literárních aktivitách na Gymnáziu Elgartova v Brně a dlouhé tázání po smyslu toho všeho.
MARTINA JURČEKOVÁ: JAK (SE) UČÍM JÁ
Ráda se ale podělím o své metody, postřehy, způsob komunikace se žáky. Také ale o to, jak je důležité se sama neustále vzdělávat. Učím na střední odborné škole, předtím jsem dlouho působila na učilišti. Mám pocit, že odborné školství je trochu popelka mezi školami, veřejnost většinou řeší základní školy a gymnázia. Není ale úplně snadné vyučovat všeobecně vzdělávací předměty na odborných školách, kde je menší dotace hodin a žáci chodí na praxe. Mou aprobací je český jazyk a literatura, dějepis a základy společenských věd. Jsem členka výboru Asociace učitelů dějepisu, mezi mé další koníčky patří Fráňa Šrámek a Šrámkova Sobotka. Šrámkovy Sobotky jsem se účastnila jako studentka VŠ a ráda tam jezdím i nyní jako absolventka.
HANA ZOBAČOVÁ: ČTENÍ TAK TROCHU JINAK
Způsob zpřístupnění textu za pomoci obrázků (piktogramů), které odrážejí podobu věty a pomáhají tak pochopit a vnímat větnou stavbu, napomáhají v mluvení i čtení a podporují předčtenářské dovednosti. Takto upravený text lze nabídnout i velmi malým dětem. Předložit jej ale lze také dětem s poruchou autistického spektra, dětem s dysfázii či jiným hendikepem, který komplikuje vnímat text klasickým způsobem.
14:00 Městské divadlo | blok KOLIK JAZYKŮ ZNÁŠ?
ZDEŇKA LUKEŠOVÁ: BAZAR NÁPADŮ
Už jednou použité zboží, ale žádný secondhand. Nic takového. Fotografie, číslice, účtenky, ale také… Jak zajistit, aby se vám na exkurzi v cizím městě ztratilo co nejvíce studentů? A je taková ztráta žádoucí? Má smysl zatoulané studenty osobně hledat?
LINDA POSPÍŠILOVÁ: LET GO OF CONTROL
Výuka odborného jazyka se na všech stupních potýká s několika výzvami. Tou největší se zdá být pro učitele lingvistu střetávání se se specializacemi, které sám nevystudoval. Pouhý tento fakt učitele posouvá do role neodborníka, který má před studenty předstupovat a vyučovat. Tento příspěvek nabízí ověřené cesty jak s touto výzvou naložit a neztratit tvář. Pokusím se představit mé tři pilíře výuky odborného anglického jazyka na Univerzitě Pardubice.
PETR FANTYS: NATIONAL LITERARY AWARD FOR YOUNG WRITERS – SOUTĚŽ PRO MLADÉ AUTORY PÍŠÍCÍ ANGLICKY
Prezentace oblíbené soutěže v anglických povídkách pro děti a studenty do 19 let z České a Slovenské republiky – jediné soutěže, kde se můžou naplno literárně „vyřádit“ v latině naší doby a spojit tak schopnost svobodně se vyjadřovat v cizím jazyce se čtenářskou zkušeností a smyslem pro formu.
ŠTĚPÁN KOVÁŘ: VÝUKA ANGLIČTINY V HETEROGENNÍ TŘÍDĚ. PŘÍSTUP, METODY, MATERIÁLY
A znáte tenhle? Přijde koktavý Němec, německy mluvící Portugalec, Číňan, který nikomu nerozumí ani půl slova, lehce autistický bludný Holanďan a Slovák, ktorý ani nevie kde býva, do třídy.
16:00 Městské divadlo | blok JAK VYSOKÁ JE VAŠE ŠKOLA?
JAKUB FIALA: INTERAKCE S INTERAKTIVNÍ TABULÍ, ANEB JAK JSEM (SE) LETOS (NA)UČIL…
Technologie ve výuce jsou #trendy. Technologie ve výuce jsou #sexy. Technologie ve výuce jsou často #trendy a #sexy jen v prezentacích těch, co je do škol prodávají, zatímco v „obyčejných hodinách“ je z interaktivní tabule jen drahá bílá zeď. Ve svém příspěvku bych se s vámi rád podělil o své praktické zkušenosti a postřehy z výuky s interaktivní tabulí, které jsem v letošním roce nasbíral. Pokusím se ukázat, že jít s vlastní kůží na trh je nejen cesta zajímavá, ale i užitečná pro vás i vaše posluchače a posluchačky.
TEREZA DARDOVÁ: CIZINEC – STUDENT – (NE)PŘÍTEL
Osobní vyprávění o tom, kde se berou mí zahraniční přátelé, jak učím češtinu pro cizince já a jak je to jiné, o vyhlášené kuchyni mé babičky, o pozvánce na svatbu, o randění se studenty a o jednom nefungujícím business modelu.
JAN CHROMÝ: HRA JAKO ZPŮSOB POZNÁVÁNÍ JAZYKA
Příspěvek se zaměří na otázku, jakou roli hraje či může hrát hra při poznávání jazyka, a to jak v kontextu osvojování jazyka u dětí, tak v kontextu prohlubování poznání mateřského jazyka u dospělých.
RADEK ŠPICAR: A K ČEMU TO VLASTNĚ JE?
Ve škole a vzděláváním obecně strávíme podstatnou část svého života. A většinou předpokládáme, že co se naučíme, použijeme poté v praxi při zaměstnání. Tedy že naše vzdělání ovlivní, jakou práci budeme jednou vykonávat. Je ale vzdělání opravdu předpokladem k uplatnění na trhu práce? Nebo plní hlavně výchovnou roli a zajišťuje přípravu na orientaci se ve světě. Na to, jaký má vzdělání profesní přínos v životě člověka, bych se rád podíval ve svém příspěvku.

 

MATURITA – ZKOUŠKY DOSPĚLOSTI?

11:00 Městské divadlo | blok PRŮBĚŽNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
První blok představí projekty podporující průběžné vzdělávání. Uslyšíte v něm například Helenu Petákovou z Českého rozhlasu, která promluví o projektu Česky a hezky. Vojtěch Veselý vás seznámí s akcí Studenti píší Wikipedii. Kateřina Borovanská z agentury Freya CZ představí festival pro milovníky knih Belles Lettres 2014.
Vojtěch Veselý: Studenti píší Wikipedii (FF UK)
Helena Petáková: Projekt Česky a hezky (Český rozhlas)
Kateřina Borovanská: Festival pro milovníky knih Belles Lettres (Freya CZ)
Václav Formánek: Mohou fitness aplikace pomoci připravit se k maturitě? (Educasoft)
14:00 Městské divadlo | blok MATURITA
Druhý blok přednášek se zaměřuje na dvě hlavní otázky: Jakou funkci dnes maturita plní? A jakou by měla plnit? Kromě zástupců organizace Eduin v něm promluví například i proděkanka FF UK Eva Lehečková, která se zamyslí nad tím, jak by musely maturity vypadat, aby byly skutečně vstupenkou na vysokou školu. O postřehy z maturit z ciziny se postará mluvčí Barbara Okorn ze Slovinska (její příspěvek bude veden česky).
Tomáš Feřtek: K čemu jsou maturity a co odráží (EDUIN)
Eva Lehečková: Jaké by měly být maturity, aby mohly sloužit jako vstupenka na univerzity (FF UK)
Barbara Okorn: Maturity ve Slovinsku (FF, Univerzita Ljubljana)
16:00 Městské divadlo | blok VÝUKA
Třetí blok bude věnován projektům a výzkumům, které jsou s maturitami a středními školami spojeny. Představí se v něm zástupci z nakladatelství Fraus a jejich program pro maturanty. Dále pak vystoupí autoři multimedálního projektu Mluvící hlavy FF UK a také Lukáš Vávra se svým bakalářským výzkumem o výužívání smartphonů mezi středoškoláky (mimochodem se dozvíte, jakou aplikaci používají studenti k opisování!). Na řadu přijde i představení projektu výukové simulace Československo 1939–1989, který se rodí na Univerzitě Karlově.
Martin Kuneš: Elektronické materiály pro přípravu k maturitě (nakladatelství Fraus)
Klára Soukupová a Eva Krásová: Mluvící hlavy – Naučit se na maturitu z YouTube? (FF UK)
Lukáš Vávra: Využívání chytrých telefonů mezi středoškoláky (FF UK)
Vít Šisler: Výukové simulace Československo 19391989 (FF UK)

 

ČEŠTINA DNES ANEB MÁ TO CENU

11:00 Městské divadlo
JOSEF ŠLERKA: ÚVODNÍ SLOVO
11:15 Městské divadlo | první blok přednášek
JOSEF ŠLERKA: VIZUALIZACE TEXTOVÝCH KORPUSŮ
Díky neustále pokračující digitalizaci textů a demokratizaci technologií můžeme poměrně snadno využívat jednoduché statistické postupy k prozkoumání malých i velkých textových korpusů. Na příkladu analýzy knih znamého českého básnika a spisovatele si ukážeme výhody a meze těchto postupů.
JIŘÍ MATERNA: ČEŠTINA V NULÁCH A JEDNIČKÁCH
Děti jsou schopné komunikovat ve svém mateřském jazyce již po několika letech od narození. Jak jsou na tom ale počítače? Na jaké problémy narážíme, když se snažíme naučit počítač česky a v čem jsou naopak stroje lepší než lidé? Proč už dávno neovládáme počítače výhradně řečí a bude to vůbec někdy možné? Na tyto a na celou řadu dalších otázek se pokusím odpovědět ve dvaceti minutách.
MÁŠA DUDZIAKOVÁ: JAZYK POD KŮŽÍ
O tom, jak piercing, tetování a další tělesné modifikace modifikují češtinu. Spolu s tímto zdobením těla přišla také potřeba se o něm bavit, pojmenovávat a označovat nejen jednotlivé praktiky a techniky, ale i šperky nebo nástroje. V používané terminologii se mísí angličtina, čeština, sanskrt i populární kultura. A dneska už totiž takový „pearsink“ nabízí kdejaká kosmetička.
14:00 Městské divadlo | druhý blok přednášek
JAN KŘEČEK: LITERATURA VE ŠKOLE JINAK
Má-li čeština (a literatura) mít cenu, jsou potřeba lidé, kteří tu cenu vytvoří. A tito lidé „vznikají“ ve školách. Stačí kreativní pedagogové, vstřícné prostředí, trocha vůle a několik nadšených studentů. Na Gymnáziu Slovanské náměstí v Brně jsme v posledních letech vytvořili několik zajímavých aktivit, které stojí za to šířit dál. Jde to jinak, stačí chtít.
JANEK WAGNER: POEZIE NA YOUTUBE
Generace teenagerů používá YouTube nejen jako úložiště videoklipů, ale také jako prakticky nejoblíbenější vyhledávač. Krátká videa jsou také vynikající pomůckou při výuce nejrůznějších předmětů. Podívejme se na možnosti využití YouTube pro výuku literatury: hledejme na YouTube poezii!
VÁCLAV VÍŠKA: SOUČASNÁ ČEŠTINA JE POD VLIVEM…
Jaké vlivy působí na češtinu? Média, politika, sport, IT, jiné jazyky… to vše v ukázkách z pořadů Hezky česky.
15:30 Městské divadlo | třetí blok přednášek
ROBIN KVAPIL & MICHAL ZLATKOVSKÝ: KOMUNÁLNÍ SATIRA IS NOT DEAD
Jak se žije Brno? Jak se píší Přiznání? A kde je hranice dobrého vkusu?
JINDŘICH ŠÍDLO: ČEŠTINA NOVINÁŘŮ
Od jednání o přijetí usnesení před mezirersortní připomínkové řízení po realizaci souboru opatření. O usnesení o zahájení trestního stíhání, vytěžení, spáchání podezření a vytěžení. Tedy o tom, proč novináři mluví jako lidé, jejichž věty by měli překládat a jak je naučit, aby to nedělali.
17:00 Městské divadlo | čtvrtý blok přednášek
PAVEL MACHAČ: K´STOUBESMOH ŘÍS? ANEB NATURÁLNÍ FONETICKÉ REALITĚ ŘEČI NA KOST
Zobrazení akustického signálu běžné řeči zhusta připomíná spíše mlžný opar než diskrétní, navzájem odlišitelné jednotky, jak je tomu při mluvě pečlivé. Několikaslabičné výstřižky řeči bývají pro rodilé mluvčí neidentifikovatelné jak na úrovni hlásek, tak dokonce co do počtu slabik. Přesto komunikace plyne nerušeně. Na základě jakých principů přirozeně utváříme nezbytnou minimální fonetickou informaci? Co je produkčně stabilní a co percepčně odolné? Jak balancujeme v řeči, aby se posluchač nasytil a mluvčí zůstal celý?
FILIP SMOLÍK: JAK SE MĚŘÍ JAZYK – VYTVÁŘENÍ TESTŮ JAZYKOVÉHO VÝVOJE
Lidé se mezi sebou liší v tom, jaké jazykové znalosti a dovednosti mají. To je nejlépe vidět u slovní zásoby, každý známe jak lidi s rozsáhlým slovníkem, tak i takové, kteří si vystačí s málem – často spíše nevystačí. U dětí je přitom úroveň slovníkových znalostí u dětí je důležitým ukazatelem zdravého vývoje. Jak se taková věc dá měřit? Jak se vytvářejí testy a jak se vybírá materiál, který v testu použijeme? Ukážeme si to na dvou testech jazykového vývoje, které nedávno vznikly.
KATEŘINA VESELOVSKÁ: JAZYK EMOCÍ – EMOCE V JAZYCE
Rozvoj Webu 2.0 přinesl množství textů generovaných samotnými uživateli Internetu. Jejich příspěvky nezřídka obsahují subjektivní názory, emoce, hodnocení… K čemu a jak můžeme tato data použít? Je možné emoce v textu spolehlivě automaticky třídit? Příspěvek z oblasti postojové analýzy představí metody a úspěchy automatické extrakce emocí z textu s důrazem na využití detailní lingvistické analýzy – a možná vyřeší i otázku, jak vybrat ten správný vejcovar.