Sobotka místopisná

Bloudíte po Sobotce? Hledáte místo, kde se odehrává nějaký bod programu? Zde je několik význačnějších festivalových lokalit, které byste neměli minout. A zde pak naleznete mapu prakticky všech soboteckých podniků.

 

Šrámkův dům a přilehlá zahrada

Dům v řadě nejstarších budov na náměstí s pozdějšími empírovými fasádami, kulturní památka, který v roce 1957 koupila po smrti Fráni Šrámka jeho životní partnerka Milka Hrdličková a do 1. patra nechala přestěhovat Šrámkovu pracovnu s knihovnou i některé kusy vybavení jejich pražského bytu. Nyní je zde Muzeum a archiv Fráni Šrámka s přednáškovou síní se 20 místy.
V přízemí Šrámkova domu sídlí Městské kulturní středisko Sobotka a Městské informační centrum s připojením na internet a možností tisku, kopírování, faxování, skenování. Šrámkův dům s přilehlou zahradou tvoří významný městský prostor. Na zahradě se v rámci festivalu odehrávají autorská čtení a besedy, nokturna, koncerty…

Městské divadlo

Původně Solnice z roku 1808, již v roku 1851 zřízeno stálé divadlo, později i kino, strop původně s malbou z roku 1854 podle dochovaného návrhu Josefa Mánesa, později zabílenou. Po rozsáhlé rekonstrukci před několika lety obnovena funkce společenského a divadelního sálu.
Vstup do divadelního sálu se nachází směrem z parkoviště vedle kostela, možno projít i zadní brankou ze zahrady Šrámkova domu. V případě nepřízně počasí tam jsou přesunuty programy ze zahrady Šrámkova domu.

Spořitelna

Původně Okresní záložna hospodářská, dnes spořitelna a přednáškový sál, stavba architekta Františka Jandy z roku 1928 se sochami Rudolfa Březy a leptanými okny podle návrhu Břetislava Bendy. Polyfunkční veřejná stavba.
V prvním patře se nachází sál Spořitelny, ve kterém se odehrávají všechny dopolední přednášky, v případě nepřízně počasí mohou být programy ze zahrady Šrámkova domu přesunuty i sem.

Sokolovna

Stavba architekta Otakara Lisky z roku 1929 (podle jiného zdroje dle návrhu místního architekta Jaroslava Hortlíka z roku 1925 – nevyjasněno), s přístavbou prostorného jeviště z let 1953–1958. Dodnes slouží jako sokolovna i společenský sál. V roce 2011 byla budova částečně rekonstruována.

Kostel sv. Maří Magdaleny

Pozdně gotická stavba postavená v letech 1590–1596 snad Petrem Vlachem na místě staršího kostela ze 14. st. Po roce 1700 ubourány kaple mezi opěráky, roku 1828 snížena věž, kolem roku 1885 přestavbu řídil Josef Mocker. Zařízení bohaté pozdně barokní, převážně z okruhu kosmonoských Jelínků. Stavba dimenzovaná velkoměstsky, exponovaný objekt pro dálkové pohledy. V rámci festivalu se tu odehrávají koncerty duchovní hudby.

Radnice

Původně Okresní spořitelna, dnes radnice, stavba hronovského architekta Jindřicha Freiwalda z roku 1935 se čtyřmi sochami od Jana Bezemka z Lažan. Dochované původní části interiéru včetně leptaných oken od Jaroslava Bendy a obloukové dveře v přízemí.
V zasedací místnosti ve druhém patře se odehrávají odborné semináře.

Základní škola

Tradiční školní budova, projekt prof. Josefa Lhoty z let 1892–1893, s novodobou přístavbou od královéhradeckého ateliéru Plocek–Zídka–Misík z roku 1997. Původní fasáda bohužel zrušena v roce 1953.
Místo, kde jsou ubytováni účastníci Šrámkova Sobotky z řad Exodu a kde se odehrává část studentských dílen.

Koupaliště

Tradiční místo pro relaxaci obyvatel Sobotecka i širšího okolí leží na potoce Sobotka, vlévajícím se v nedalekém Dolním Bousově do Klenice.
Ubytování účastníků festivalu.

Dům pod půlměsícem

Součást projektu čtyř architektonických konstrukcí italského umělce Claudia Parmiggianiho. Jedná se o instalace Clavis (Itálie, 1975), La grande pietra (Egypt, 1983), La Torre (Francie, 1989) a La casa sotto la luna (Československá republika, 1991). Podle umělce se jedná o dílo, které nikdy nelze vidět celé a nelze je tedy „vlastnit“. Smysl díla spočívá v pouti, kterou je zapotřebí při jeho objevení učinit. V Městské knihovně lze k prezenčnímu studiu zapůjčit publikaci, popisující vznik celého díla.

Šolcův statek

Roubené stavení tzv. českorajského typu, charakteristické pavlačí po celé délce prvního patra. Roku 1811 je nechal vystavět rolník Josef Šolc, v roce 1838 se zde narodil a r. 1871 tu zemřel básník Václav Šolc. V ústřední síni roubenky založil roku 1974 Karel Samšiňák galerii výtvarného umění, která dnes nese jeho jméno. Od roku 2009 výstavním účelům slouží i sousední maštal, adaptovaná na lapidárium. Během festivalu zde probíhají rozličné kulturní akce.