Jako každý ročník, i ten letošní je tematicky zaměřený. Letos nás bude zajímat paměť, vzpomínání, zapomíná a to, jaký je vlastně ČAS V NÁS:

Hodiny s průsvitným ciferníkem, které se na sobotecké radnici rozsvítily roku 1865, symbolizují moderní pojetí času: času měřeného, ubíhajícího a mizejícího v nenávratnu, času lineárního, který nahradil cyklický čas přírody. S rozšířením osobních hodinek jsme začali spěchat a mít málo času… Cyklické pojetí času je však stále přítomno v našem prožitku světa, v opakujících se rituálech i v jazyce. Žijeme v čase, dospíváme, stárneme a pozorujeme procesy vzniku, zrání a zániku. Jako jednotlivci i společnost máme paměť, tradice a zároveň hledíme do budoucna. Pečeť času v sobě nesou i kulturní díla a specificky to reflektují jejich čtenáři, diváci, posluchači. Čas sám se stává námětem uměleckého zpracování. Letošní 62. Šrámkova Sobotka se ve svém programu ptá: Jak času jako lidé i jako Evropané a Češi rozumíme? Co v čase přetrvává a co se mění, co o našem chápání času říká historie, jazyk, literatura a divadlo?